Něco málo o žonglování

Žonglování – juggling – pochází z latinského „jaculator“, což znamená „člověk, který vyhazje (cokoli)“

Historie žonglování sahá do doby přibližně 2000 let př.n.l. Už ve starém Egyptě se lidé bavili žonglováním. Patrně nejstarší zmínka pochází z egyptské hrobky Beni-Hassana, kde se na nástěnné malbě kromě akrobatů a tanečníků nacházejí i ženy žonglující se dvěma míčky.

Ve středověku se žonglování začíná kombinovat s jinými druhy zábavy, např. pantomimou a akrobacií. Žongléři se stávají součástí většiny kočovných divadel a kejklířských spolků.

Další významnou kolébkou žonglování je Čína s více než tři tisíce let starou tradicí. V Číně a okolních zemích však žonglování nebylo primárně bráno jen jako zábava, bylo pupulární jako meditační cvičení pro sladění práce duše a těla.

V současné době zažívá žonglování po celém světě rozmach a to hlavně v USA a západní Evropě. V posledních deseti letech probíhá jeho opravdová renesance. Žonglování, především žonglování a tanec s ohněm se stává nedílnou součástí alternativních kultur Squatů, Tekna, ale nejen jich. Několikrát do roka se po celé Evropě konají žonglérské srazy a festivaly, vznikají žonglérské skupiny a divadla. Kapitolou samo o sobě je fireshow – žonglování s ohněm, což je příjemný zážitek pro vystupujícího i publiku. Pokud však nemáte svoji „hračku“ dobře zvládnutou, je dost možné, že se spálíte. K žonglování se pojí i řada dalších dovedností jako točení diabola, poi, flowersticku, devilsticku,tyčí, apod..

Žonglování je sportovní a artistická aktivita zlepšující koordinaci, prostorovou orientaci a soustředění

Zajímavost:

Vědci z německého Řezna dokonce přišli na to, že díky této činnosti se zvětšuje mozek.Pomocí magnetické rezonance porovnávali mozky dvanácti dopsělých, kteří absolvovali tříměsíční kurz žonglování, se skupinou nežonglujících. Jejich mozek byl poměřen před kurzem, těsně po něm a pak po tříměsíční žonglovací přestávce.

Výsledek?

Ukázalo se, že absolventi kurzu mají oproti nežonglujícím jedincům zřetelné oboustrané zvětšení mozku v lévém zadním žlábku mezi horním a dolním postranním lalokem. Po pauze buňky opět částečně zmizely.

Ukázka žonglovacích pomůcek

Žonglovací míčky jsou základní pomůckou pro žonglování. Začíná se postupně, základ je žonglování se třemi, pak se přidává a přidává – kam až to jde.

Přincip žonglování s kruhy je totožný jako s míčky, ale výsledek je daleko efektnější

Žonglovací kužely jsou královskou disciplínou žonglování. Vychází z žonglování s míčky, ale přidává ještě jeden směr rotace – kolem osy každého kuželu. Existuje mnoho tvarů a typů kuželů, liší se i druhem povrchové úpravy.

FLOWERSTICK a DEVILSTICK jsou oblíbené žonglovací pomůcky. Jde o hůlky s dřevěným jádrem, k jejich manipulaci je využíváno silikonových hůlek. Flowerstick nebo devilstick můžete mezi hůlkami jednoduše přehazovat nebo se naučit mistrovské triky – točit jimi na vodící hůlce, vyhazovat je do vzduchu, přehazovat za zády. Triků je nepřeberné množství. Pokud jste úplní začátečníci, doporučuji sáhnout spíše po flowersticku. Díky třásním na koncích je ovládání snažší než u devilsticku.

Pro ohnivou variantu se používá tzv.Firestick, kdy na obou koncích je kevlar, který se namočí do hořlaviny a poté zapálí

POI je forma žonglování, při které se točením míčů připevněných na provázcích vytváří kruhy různých tvarů a rozměrů. Poprvé tuto zábavu předváděli Maoři – obyvatelé Nového Zélnadu. Tuto techniku používaly ženy na zvětšení ohebnosti zápěstí a rukou a muži na zpevnění ramen a zlepšení koordinace pohybů.
Sockpoi – ponožková varianta – K jejich výrobě stačí míček nebo jiné měkké závaží (rýže,silikonové kuličky,…) vsunuté do dlouhých ponožek
Fáborky - ideální pomůcka pro tréning na fireshow (točení ohnivých řetězů)
Šátky – Tradiční a elegantní žonglérská disciplína
Pro ohnivou variantu se používá řetěz na konci omotaný kevlarem

Tyče – tyč se dá vyhazovat, můžeme točit jednou i dvěma i více. Liší se délkou a dokonce i tvarem, jako tzv. S-Staff nebo-li Buugeng – plochá tyč ve tvaru S. Při točení dvěma tak vznikají úžasné geometrické iluze
Pro ohnivou variantu se na konce tyčí přidělá kevlar, který se namočí do hořlaviny a poté zapálí.

Diabolo – i když jeho historie sahá 4000 let nazpět, je stále skvělou zábavou s nekonečnými možnostmi nových objevů. Stavbou jsou si všechna diabola pochopitelně velmi podobná. Liší se hlavně ve velikosti, barvě a použitém materiálu.

YOYO – už dávno není pouze dřevo na provázku, které jezdí nahoru a dolů. Dnes mají yoya ložiska a takové vlastnosti, že se s nimi dají předvádět obdivuhodné triky. Je to skvělá hra, která se dokonce dočkala i svého Mistrovství světa!